​Vláda slibovala rozvoj terénních a odlehčovacích služeb a reálnou pomoc rodinám, které se nepřetržitě starají o své těžce nemocné blízké. Velkou nadějí mělo být rozšíření kompetencí pracovníků v sociálních službách.

​Realita? Aktuální návrh vyhlášky je zklamáním a z deklarované pomoci zbyla jen prázdná slova. Chybí v ní totiž přesně to, bez čeho odlehčovací služba nedává pro ty nejvytíženější rodiny smysl.

​Co pracovník v sociálních službách podle návrhu nadále nesmí reálně dělat, i když to pečující rodiny doma běžně zvládají?
❌ Podat stravu a dokonce ani vodu přes zavedený PEG.
❌ Zastoupit rodinu u klienta na dlouhodobé umělé plicní ventilaci.
❌ Převzít odpovědnost za podání léků u seniorů s Alzheimerem, kteří zapomínají nebo nespolupracují.
❌ Pomoci nezletilým dětem a lidem s kombinovaným postižením, u kterých je fakticky vyloučena požadovaná aktivní spolupráce.

​Pokud tohle vyhláška neumožní, pečující osoby musí být u svých blízkých neustále fyzicky přítomny. Ztrácí tím jakoukoliv šanci nechat se byť jen na chvíli vystřídat a odpočinout si. Podpora pečujících je pro mě klíčová priorita. Proto jsem na ministra Juchelku podal interpelaci, ve které se ptám na řešení těchto mezer dříve, než vyhláška vejde v platnost. Pečující si zaslouží skutečnou pomoc!

Václav Pláteník
poslanec a místopředseda KDU-ČSL